Lucie Diblíková získala cenu MŠMT za mimořádné činy a službu potřebným
Gratulujeme naší absolventce Lucii Diblíkové, která včera obdržela cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty, konkrétně v kategorii cen studentům nebo absolventům za mimořádný čin prokazující občanskou statečnost, odpovědnost nebo obětavost.
Lucie Diblíková (roz. Vavrušková) absolvovala na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích magisterský program Teologie služby a vedle služby nemocniční kaplanky se podílela na vzniku spolku K srdci, jehož je v současnosti předsedkyní. Spolek představuje ojedinělou občanskou iniciativu, která usiluje cestou osobního zájmu a přátelství posiluje vědomí lidské důstojnosti lidí bez domova. Sdružení například provozuje Naslouchárnu Betlehem, pořádá pravidelné úklidové brigády nebo společné bohoslužby a poutě včetně každoročního plesu chudých, kde se lidé bez domova setkávají zástupci církve a města. (Zdroj fotografie: MŠMT)
Projev Lucie Diblíkové při převzetí ocenění:
"Vážený pane ministře, vážení představitelé akademické obce, vážení ocenění kolegové, vážení hosté. Žena, které si nesmírně vážím, paní Jindřiška Filipová, jednou na akademické půdě pronesla: “Když to nejde po dobrém, tak to nejde vůbec.” Přestože víme, že v reálném životě to tak jednoznačné nebývá, všichni jsme zažili, jak vlídnost, laskavost, vstřícnost a trpělivost dokáže měnit svět k lepšímu a lámat pomyslné ledy. A naopak, jak tvrdost či krutost dokáže zmařit dobré dílo či lidské životy. Každému z nás se něco podařilo a dnes nám je tleskáno. Už jsme ale dost zralí na to, abychom věděli, že dnešní potlesk neznamená, že zítra na nás nemůže někdo pískat, za to, co jsme zkazili, či jen proto, že se někomu znelíbíme. Pro potlesk tu ale nejsme. Sešli jsme se proto, abychom s pokorou přijali ocenění za práci ať už vědeckou, výzkumnou či aplikovanou do života, která úzce souvisí či navazuje na studium našich rozličných oborů. To, co nás, myslím, spojuje, je služba: ať už služba člověku či šířeji světu jehož jsme součástí, a který nám byl svěřen, abychom o něj pečovali. Studium, věda a výzkum by postrádaly hlubší smysl, pokud by nesloužily právě životu coby nejvyšší hodnotě. Byť bychom se nikdo z nás nejspíš neoznačil za altruistu, naše studium dostalo nový rozměr právě ve chvíli, kdy se stalo prostředkem služby vyšším hodnotám, které přesahují naše JÁ a obrací se ven k druhému a jinému. Dnešní doba je zaměřena hodně na měřitelný a dosažený výkon. Velké věci se ale většinou rodí v ústraní, pomalu, v tichu a bez pomýšlení na budoucí uznání. To nejpodstatnější, mnohdy zůstává neměřitelné. Vám, kteří jste nás navrhli na tuto cenu i vám kteří nám ji udělujete děkujeme a chceme se snažit v naší práci vždy znovu hledět za horizont našeho “já”, chceme dále objevovat to, co nás přesahuje, a nakolik to bude v našich silách, kultivovat a posilovat vztahy napříč rozličnými světy, ve kterých se pohybujeme. Závěrem ještě jednou paní Jindřiška Filipová, která má za sebou bolestnou zkušenost domácího násilí a života na ulici. Žena, která se nenechala zlomit zkušeností zla a dnes sama lidem žijícím na ulici aktivně pomáhá či hovoří ke studentům o životě na okraji společnosti. „Když to nejde po dobrém, tak to nejde vůbec.“
Gratulujeme!
(Zdroj fotografie: MŠMT)
