Výzkumná centra
Centrum církevních dějin a dějin teologie bylo založeno počátkem roku 2014 na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Je platformou, na které se setkávají badatelé v oblasti výzkumu církevních dějin a dějin teologie. V rámci centra vznikají řešitelské týmy, jejichž členové společně řeší tzv. „projekty“ zaměřené na řešení konkrétních problematik a na konkrétní cíle, jimiž bývá většinou publikování výsledků odborné veřejnosti. Po naplnění cílů jsou projekty ukončovány a řešitelské týmy se rozcházejí. Členstvím v řešitelském týmu projektu nevniká žádný druh pracovně-právního vztahu. Jedná se o dobrovolnou aktivitu každého zúčastněného.
Tematicky se centrum zaměřuje zejména na výzkum období 18. – 20. století. Dějiny 18. a 19. století jsou zkoumány v kontextu dobových filosofických a teologických proudů, církevně-politického systému josefinismu a vlivů osvícenství. Jedná se o tématiku významnou pro národní kontext s přesahem do německé jazykové oblasti, zejména do bývalé habsburské monarchie.
V oblasti dějin 20. století je tematizována především problematika totalit, resp. života církví a náboženských společností za času nacismu a komunismu. Tato problematika se úzce dotýká velmi aktuálních témat politického extremismu a porušování základních lidských práv a svobod.
Centrum se v kontextu svého badatelského zaměření věnuje také lokálním jihočeským tématům – především osobnostem, významným událostem a institucím – která mají svůj přesah do sousedních rakouských a německých regionů, se kterými je pojí historicko-kulturní vazby.
Koordinátor centra doc. ThDr. Rudolf Svoboda, Th.D.
e-mail:
Vítejte na stránkách Centra diakonické teologie Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (CDT TFJU).
Diakonie je původně řecký termín, kterým byla označována práce číšníků. Doslovný překlad by tak byl “obsluhování”. V Novém zákoně je pak toto slovo použito v souvislosti s těmi, kdo rozdělovali materiální pomoc mezi vdovy. Postavení ženy ve společnosti se ve starověku odvíjelo od postavení jejího manžela. Když manžela neměla, neměla ani místo ve společnosti, byla na jejím okraji.
Diakonie proto označuje úkol křesťanských církví, pomáhat těm, kdo se ocitli různým způsobem na okraji. V katolické teologii jde přímo o tzv. konstitutivní prvek církve – pokud církev nekoná diakonii, není plnohodnotně církví. Diakonií je tak jak práce církevních pomáhajících organizací, tak práce nemocničních, vojenských a vězeňských duchovních. Stejně tak mohou být diakonií dobrovolné charitatvní aktivity ve farnostech nebo i péče rodičů o vlastní děti.
Diakonická teologie proto není “teologií diakonie”. Diakonická teologie chápe diakonii jako integrální součást teologie v tom smyslu, v jakém v r. 1965 popsal II. vatikánský koncil diakonii coby integrální součást církve: “Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i radostí a nadějí, smutkem a úzkostí Kristových učedníků, a není nic opravdu lidského, co by nenašlo v jejich srdci odezvu.”
Diakonická teologie se proto zabývá především tím, jak se mohou “radosti a naděje, smutky a úzkosti” dnešních lidí stát nejen předmětem, ale především východiskem teologického bádání.
Navštívit také můžete webové stránky: www.diakonickateologie.cz.
Centrum pro studium středověké scholastické filosofie se věnuje výzkumu filosofie (a teologie), která byla vyučována na univerzitách od konce 15. století až do přibližně poloviny 18. století. Toto období se v univerzitním prostředí označuje také jako „druhá scholastika“. Druho-scholastická filosofie byla povětšinou pěstována filosofy, kteří byli členy různých řeholních řádů a zároveň i teology. Centrum se zaměřuje také na vliv těchto scholastických myslitelů na autory raně novověké filosofie, zejména na racionalisty (Descartes, Malebranche, Leibniz, Spinoza), kteří byli se scholastikou důvěrně obeznámeni. K hlavním filosofickým disciplínám, které zkoumají členové Centra, patří filosofická psychologie, metafyzika a etika. K nejvíce studovaným autorům pak patří raně novověcí filosofové a teologové Tovaryšstva Ježíšova (František Suárez, Pedro Hurtado de Mendoza, Rodrigo de Arriaga), dominikánského řádu (Jan od sv. Tomáše) a františkánského řádu (Bartolomeo Mastri, Bonaventura Belluto). Většina členů Centra se inspiruje metodologií analytické filosofie, která se vyznačuje konceptuální jasností, důrazem na argumentaci a řešením nadčasových problémů. Díky špičkovým publikacím, badatelským pobytům, projektům a široké síti mezinárodních kontaktů je Centrum uznáváno jako přední pracoviště v oblasti výzkumu druhé scholastiky, a to nejen v ČR, ale i na mezinárodní úrovni.
doc. Mgr. Daniel Heider, Ph.D. (vedoucí)
Katedra filosofie a religionistiky
Teologická fakulta Jihočeské univerzity
Kněžská 8
370 01 České Budějovice
Česká Republika
E-mail:
Více informací o centru naleznete ZDE
Centrum filosofie pro děti
Centrum ekumenické teologie
Mgr. Martin Klapetek, Ph. D.
Katedra filosofie a religionistiky
Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Kněžská 8
370 01 České Budějovice
Kancelář č. 4.28, 3. patro
E-mail:
Stránky centra naleznete ZDE
Centrum Tomáše Akvinského
Centrum pro aplikovanou filosofii
Centrum pro ranou recepci biblických textů
Centrum sociologie náboženství bylo na Teologické fakultě Jihočeské univerzity založeno v roce 2024. Centrum volně sdružuje badatele z oblasti sociologie, antropologie a dalších příbuzných věd s cílem rozvíjet sociálněvědní přístup ke studiu a výzkumu náboženství na JU. V nejširším rámci se zabýváme se zkoumáním rozličných tradičních i nových podob náboženství, jejich vztahu ke společnosti, pozici ve společenských strukturách a reakcím na společenské proměny. Mezi aktuálně řešená témata patří náboženská individualizace a nové formy spirituality; náboženství, zdraví a kvalita života; materiální náboženství, technologie a tělo. Centrum se orientuje především na vzdělávací a výzkumnou činnost.
Kontakt:
Mgr. Petra Tlčimuková, Ph.D.
e-mail:
