Katedra filosofie
a religionistiky

Projekty

Projekty financované GA ČR:

Projekt č.: 21-35651S 

Jsoucno a přirozená teologie ve scotismu (Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.)
Jednoznačnost pojmu jsoucna je podle Dunse Scota klíčovým předpokladem přirozeného poznání Boha. Scotističtí badatelé ovšem poukazují na to, že Scotus zřejmě analogii zcela nezavrhl, ale připouští ji jako metafyzický (tj. nikoliv logicko-sémantický) fenomén, nebo ji
dokonce, jak někteří tvrdí, zachoval i na rovině pojmů (jako kompatibilní s jednoznačností). Scotovo pojetí jednoznačnosti jsoucna zároveň obnáší jistý problém: Scotus tvrdí, že Bůh a stvoření jsou věcně vzato "primo diversa", z čehož, zdá se, plyne, že abstrakce pojmu jsoucna
se nemůže zakládat na nějaké distinkci na straně věcí, což je pro Scota obecně nutná podmínka abstrakce. To vše nasvědčuje, že pojem jsoucna má jakýsi zvláštní logicko-sémantický status: a jak současní badatelé, tak příslušníci scotistické školy předložili jeho různé
interpretace. Cílem projektu bude syntetický výzkum tohoto problému, potažmo role pojmu jsoucna v poznání Boha, a to jak z historického, tak systematického hlediska.

 

Projekt č.: 20-01710S 

Teorie poznání v barokním scotismu (doc. Daniel Heider, Ph.D.)
Tento projekt poskytuje nový pohled na debaty o smyslovém a rozumovém poznání v barokním scotismu. Scotismus je založen na filozofickém a teologickém učení středověkého františkána Jana Dunse Scota. Současné bádání si stále více uvědomuje význam této školy v poststředověkém období. Přesto však je toho jen velice málo známo o klíčových filosofických problémech v učení scotistů 17. století. Projekt se zaměřuje na jejich teorii poznání. Jak tito scotisté pojednávají o problémech smyslového klamu, vnímání sebe sama, intencionality nebo vzniku rozumového chápání? Jak reagují na názory, které jsou sdíleny konkurenčními filosofickými tradicemi? A jak aplikovali svou filosofickou psychologii, když ve svých teologických pracích pojednávali o blaženém patření? Dva rozhodující scotističtí autoři Mastri a Belluto byli mimořádně zběhlí jak ve znalosti vlastní scotistické tradice, tak ve znalosti scholastických debat vně scotistické tradice. Jejich diskuze o kognitivních tématech uvedených v „Cursus philosophicus“ bude použita jako okno do scholastických debat o poznání v 17. století.

 

Projekt č.: 19-17708S 

Autonomie a alterita. Kant v dialogu (doc. Jakub Sirovátka, Dr. phil.)Projekt je ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity PardubiceVýzkumným polem projektu je napětí mezi autonomií a nedisponovatelným vztahem k jinakosti v návaznosti na etiku. I. Kanta. Tato představuje východisko, vůči němuž je poměřováno uvedené napětí u vybraných myslitelů evropské filosofické tradice, kteří se k myšlence autonomie pozitivně či negativně vztahují a pro které hraje tato myšlenka zásadní roli. Autoři projektu jsou vedeni otázkou, zda je nutné rezignovat na myšlenku autonomie za účelem přiznání náležitého nároku druhému, či zda je naopak potřeba tuto myšlenku prohloubit a očistit od interpretačních nánosů. Za tímto účelem je podrobena pečlivé diskusi geneze motivu autonomie ve vztahu k předkantovským autorům raného moderního myšlení a u samotného Kanta; dále je zkoumáno napětí autonomie a jinakosti u vybraných myslitelů, a to právě v dialogu s kantovským vypracováním. Těmito mysliteli jsou F. Nietzsche, M. Heidegger, M. M.-Ponty, J.-P. Sartre, E. Levinas.


Projekt financovaný z OP MŠMT v oblasti Maria Skłodowska-Curie IF Actions:

Projekt: OP VVV MŠMT CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_070/0010479

Lidská důstojnost mezi antropologií a metafyzikou. Pedro de Ledesma (1544-1616) a jeho současníci (Emanuele Lacca Ph.D.)

Projekt financovaný z OP MŠMT v oblasti Maria Skłodowska-Curie IF Actions a vedený Dr. Emanuelem Laccaem se zaměřuje na analýzu antropologického a metafyzického díla španělského Dominikána Pedra de Ledesmy (1544-1616), který,  jak se zdá, pochopil hodnotu lidské důstojnosti zcela inovativním a přesvědčivým způsobem. Jeho teorie demonstruje její význam pro pochopení člověka jak z antropologické, tak z metafyzické stránky, a to pro jeho charakteristickou společenskost a individuálnost. V tomto rámci bude projekt odpovídat na čtyři hlavní otázky: jak je možné správně definovat "co je člověk" z metafyzického a antropologického hlediska? Jaké vlastnosti definují člověka jako lidskou bytost? Které argumenty se užívají k definování člověka jako lidské bytosti a jako "společenského tvora"? Proč jsou metafyzické otázky tak důležité při řešení antropologických otázek lidské důstojnosti? Plánovaný výzkum řeší zásadní filozofický problém a má přesah do různých období historie myšlení a mnoha myšlenkových tradic.


Projekty spolufinancované se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci programu ÉTA:

Projekt č.: TL01000467 

Etika provozu autonomních vozidel (Daniel D. Novotný, Ph.D.)

Autonomní vozidla (AV) slibují mnohé benefity, jako např. zefektivnění dopravy, snížení emisí, zvýšení bezpečnosti, atd. ovšem zároveň s sebou přinesou i nejrůznější výzvy. Jednou z nich je vznik eticky konfliktních situací, ke kterým dojde v reálném provozu, kdy v závislosti na volbě/designu řídícího algorimu AV budou někteří účastníci provozu zraněni či usmrcení a jiní ušetřeni. V našem projektu se zabýváme mj. výzkumem morálních intuic potenciálních uživatelů AV, jež umožní výrobcům AV a politickým představitelům přistupovat k vývoji a regulaci řídících softwarů AV informovaně a s etickou citlivostí. TF na tomto grantu spolupracuje s Ústavem státu a práva AV ČR a s dalšími institucemi a firmami. Jedná se o široký interdisciplinárně pojatý projekt, který pokrývá všechny oblasti výzkumu od teoretických, právně-etických, přes experimentální až k aplikovaným. Projekt je v evropských podmínkách unikátní svým spojením eticko-teoretického a experimentálního výzkumu s průmyslovou aplikací.

Projekt č.: TL02000147 

Spirituální rozměr člověka v kontextu pomáhajících profesí (doc. Tomáš Machula)

V současné době se naléhavě objevuje potřeba reagovat na spirituální potřeby vážně nemocných nebo umírajících osob v paliativní péči, která v současné době zaznamenává prudký rozvoj (viz zřízení paliativních oddělení v řadě nemocnic). Dosvědčují to také zkušenosti pracovníků hospicové péče, se kterými Teologická fakulta JU dlouhodobě spolupracuje. Pracovníci zdravotně-sociálních zařízení obvykle dobře zvládají potřeby biologické, psychologické a sociální. Spirituální rovina člověka zůstává často stranou zájmu pečujících, i když potřeby z ní plynoucí jsou velmi naléhavé. Dostupná literatura nenabízí dostačující filosofický a teologický základ pro vymezení spirituální dimenze lidské osoby (existuje pouze zahraniční literatura - viz příloha). Definice spirituality jsou často vágní nebo se pohybují spíše v rovině psychologické. Hlubší filosofická a teologická reflexe spirituality člověka je potřebná pro lepší pochopení duchovních potřeb nemocných. Poznatky získané řešením projektu budou prostřednictvím workshopů, konference, odborných článků, audiovizuálních materiálů a příručky zprostředkovány pečujícím ze zdravotních a sociálních zařízení i z prostředí rodiny. Díky zvýšení kompetencí těchto pečujících se zvýší kvalita života pacientů. Protože jsou duchovní potřeby obecně lidským rysem, týká se téma nejen pacientů, ale také spirituálního rozměru pečujících osob. Zvýšení kompetence pečujících bude mít proto vliv na zlepšení kvality života nejen u pacientů, ale i u samotných pečujících, např. formou zvýšení motivace nebo jako prevence syndromu vyhoření.

Cílem projektu je zvýšení kvality života jednak nemocných v paliativní péči a jednak pečujících. Lidé v terminální fázi onemocnění hledají smysl své dosavadní existence a kladou otázky, které svědčí o transcendentálním přesahu jejich života. Pečující personál často nedokáže reagovat na tyto potřeby, a tak je nechávají bez odezvy nebo jejich řešení přesouvá na jiné (např. duchovní). Dosavadní poznatky v této oblasti (zatím omezené) ukazují, že saturace duchovních potřeb pacienta vede ke zvýšení kvality života - pacient přijme svou nemoc, umírá smířený se svým životem, dokáže odpustit. Projekt si klade za cíl udělat z těchto výjimečných situací běžnou praxi, aby ke skutečnému zvýšení kvality života docházelo u většiny terminálně nemocných pacientů. Projekt bude završen na konci roku 2021.

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Kněžská 8, 370 01 České Budějovice Tel. 387 773 501 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Kněžská 8, 370 01 České BudějoviceTel. 387 773 501 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2021 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1