Lukáš Mareš

Jméno a příjmení: Lukáš Mareš

Rok narození: 1994

 Bydliště: České Budějovice

 Obor a typ studia na TF: Filosofie a religionistika (prezenční forma studia)

 Téma bakalářské, diplomové práce, rok obhájení: bakalářská práce na téma Sport v antickém Řecku (Sókratés, Platón, Aristotelés) – předpokládané obhájení v roce 2016

 Zájmy: sport (především lední hokej), cestování, studium a vzdělání (zejména filosofie sportu a sportovní psychologie), trávení času s rodinou a přáteli

 Tři slova, která mě charakterizují: poctivý, přátelský, cílevědomý (někdy až příliš J)

 Mezi čtyřma očima (životní motto): Je jich mnoho, za všechny bych vybral toto: Milovat a sloužit.

 Čím se nyní zabýváte?

Jsem v posledním ročníku bakalářského studia, takže se nyní věnuji především psaní bakalářské práce a přípravě na státní závěrečné zkoušky. Pracuji také na odborném článku, jehož název zní Sport v kontextu Platónovy Ústavy a který bych měl publikovat v periodiku Tělesná kultura. Zároveň se připravuji na aktivní účast na BPSA (British Philosophy of Sport Association) 13th Annual Conference, která by se měla konat začátkem dubna 2016 v Anglii a kde bych rád představil stěžejní části své bakalářské práce. Kromě toho se snažím aktivně věnovat sportu, především lednímu hokeji, ve kterém jsem nyní součástí týmu Jihočeské univerzity.

Jaké jsou Vaše koníčky a obecně aktivity mimo školu?

Mezi mé koníčky patří především již zmíněný sport. Aktivně se věnuji hraní ledního hokeje, který tvořil a do jisté míry stále tvoří hlavní náplň mého volného času. Dříve jsem se věnoval také fotbalu, florbalu a bojovým sportům, které ale byly pouze doplňkem právě k lednímu hokeji. Hraji na pozici útočníka, ale mou předností je spíše defenzivní hra. Dosavadní hokejovou kariéru jsem spojil převážně s Českými Budějovicemi, kde jsem prošel všemi mládežnickými kategoriemi a částečně nakoukl i do A týmu Motoru. Lední hokej jsem hrál i v zahraničí, konkrétně v USA. Na jaře roku 2012 jsem se zúčastnil dvoutýdenního kempu mládežnického týmu PK Warriors ve státě Michigan, který byl pod vedením bývalého slavného českého hokejisty Petra Klímy. Sezonu 2012/2013  (přibližně 8 měsíců) jsem pak strávil na západě Ameriky v juniorské lize WSHL, kde jsem hrál za týmy Idaho Junior Steelheads a Seattle Junior Totems. Díky častému cestování na venkovní zápasy jsem měl možnost poznat řadu zajímavých míst a končin Ameriky. Nejraději jsem jezdil do Kalifornie, Salt Lake City a Las Vegas. V týmu Seattlu se mi za odehraný ročník podařilo získat ocenění Most Inspirational Player Award, avšak díky zraněním jsem byl nucen po této sezoně hokejovou kariéru přerušit. Na tyto časy však vzpomínám moc rád a se spoluhráči a přáteli z USA se snažím stále udržovat kontakt. Věřím, že se mi v budoucnu podaří navštívit rodinu, u které jsem společně s dalšími dvěma spoluhráči bydlel a která nám vytvořila druhý domov. Do té doby si přeji, abych měl dostatek času a hlavně zdraví se k aktivnímu hokeji vrátit. Mým posledním působištěm byl druholigový tým Písku, kde jsem sezonu 2015/2016 začal, ovšem ze zdravotních důvodů a z důvodu školních povinností spojených s cestováním do zahraničí jsem dal opět hokej stranou. Nyní hraji tedy pouze za Jihočeskou univerzitu, což mě moc baví, zejména díky skvělému kolektivu, který se opět v letošním roce sešel.

V čase mimo školu a lední hokej jsem pak rád s rodinou a přáteli, baví mě také sledovat dobré filmy či seriály a poslouchat kvalitní hudbu. Snažím se co možná nejvíce udržovat přehled o dění ve světě sportu, především v kanadsko-americké NHL. Rád si také přečtu zajímavou knihu, která se vůbec nemusí týkat mého studovaného oboru. Velmi mě pak baví práce na statku a v lesech mých příbuzných, která je fyzicky náročná, ale vždy si při ní vyčistím hlavu. Podobně se odreagovávám při posilování, které se mi navíc hodí k hokeji.

V poslední době čím dál oblíbenějším koníčkem je pro mě cestování po světě a poznávání nových míst a lidí. Pokud to bude možné, rád bych procestoval co možná nejvíce zemí a poznal nejrůznější kultury a styly života. Mezi destinace, kam bych se rád studijně či soukromě podíval v nejbližších měsících či letech, patří Irsko, Indie a Afrika.

Vím, že jste jel na stáž do zahraničí. Kterou zemi jste navštívil a podle čeho jste si stáž vybral? Na co jste se nejvíce těšil? Čeho jste se nejvíce bál v zahraničí? Jaký byl rozdíl oproti skutečnosti? Co Vám stáž přinesla?

Na praktickou stáž jsem vycestoval do Velké Británie, konkrétně do Walesu. Mým působištěm byl Cardiff, kde jsem navštěvoval Cardiff School of Sport, jednu z celkem pěti fakult Cardiff Metropolitan University. Na stáž jsem odletěl začátkem října 2015 a vracel jsem se koncem listopadu 2015, celkový pobyt činil tedy přibližně 6 týdnů. Pro Cardiff School of Sport jsem se rozhodl z toho důvodu, že ve svém studijním a badatelském zaměření patří k prestižním univerzitám ve Velké Británii. Chtěl jsem zároveň poznat jiný přístup ke studiu filosofie sportu a sportovní psychologie a rozšířit si tak vlastní obzory, což právě již výše zmíněná fakulta umožňovala. Za možnost vycestování bych velice rád poděkoval především Dr Štěchovi, Dr Mackerlemu a Mgr. Půrové, díky kterým bylo o mých plánech možné uvažovat reálně.

Ještě před praktickou stáží jsem se na začátku září 2015 pasivně zúčastnil IAPS Conference (International Association for the Philosophy of Sport), která se shodou okolností konala v Cardiffu právě na půdě Cardiff School of Sport a já tak měl možnost lépe poznat tamní prostředí a seznámit se mimo jiné s Dr Alunem Hardmanem, který byl v Cardiffu vedoucím mého výzkumu. Konference výše zmíněné asociace se koná jednou ročně a v oblasti filosofie sportu ji lze označit za vrcholnou událost roku. Na této konferenci vystoupily se svými příspěvky akademici z nejrůznějších zemí světa a i okruh prezentovaných témat byl velmi pestrý. Kromě možnosti získat nové přátele a mezinárodní kontakty se mi líbila také přátelská atmosféra, která na přednáškách a v následných diskuzích panovala. Do programu konference byl zahrnut i ragbyový zápas mezi domácím Walesem a hostující Itálií, jehož atmosféru mám stále v živé paměti.

Po zkušenosti s IAPS Conference jsem se na praktickou stáž do Cardiffu moc těšil. Nejvíce mě lákalo poznat, jak probíhá výuka na univerzitách ve Velké Británii a také jak místní studenti přistupují ke studiu a k volnočasovým aktivitám, především pak ke sportu. Před stáží jsem se trochu obával ubytování, protože v té době probíhalo v Cardiffu mistrovství světa v ragby a bylo tedy obtížné sehnat bydlení na krátké období. Nakonec se ale vše vyřešilo a já si tak mohl svůj pobyt užít. Kromě psaní bakalářské práce a odborného článku jsem se také účastnil výuky, a to s undergraduálními i postgraduálními studenty. Z vyučovaných předmětů mě nejvíce zaujala sportovní psychologie a etika ve sportu. Samotné přednášky či semináře byly velmi živé, plné diskuze a zápalu, na studenty byly navíc kladeny celkem vysoké nároky ohledně domácí přípravy. Na přednáškách či seminářích mě pak velmi bavila diskuze. Bylo zvláštní, obtížné, ale nesmírně obohacující nutit se přemýšlet o různých otázkách či problémech v cizím jazyce a poté smysluplně vyjádřit svůj názor. Podnětná byla také setkání s vedoucím mého výzkumu, Dr Alunem Hardmanem, se kterým jsem diskutoval především o mé bakalářské práci a odborném článku.

Kromě studia jsem na stáži věnoval pozornost také cestování a poznávání nových míst a lidí. Po většinu času jsem bydlel ve městě Newport, které se nachází přibližně 35 min cesty autobusem od Cardiffu.  Prakticky každý den jsem na univerzitu dojížděl právě autobusem, což byla zajímavá zkušenost. Během stáže jsem v Cardiffu navštívil mimo jiné Cardiff Castle, který se nachází přímo v centru města. Podíval jsem se také do národního muzea a galerie umění, zavítal jsem i do Cardiff Bay. Na jeden den jsem se také vydal do Anglie poznat Londýn.

Praktická stáž mi přinesla především mnoho nových poznatků, zkušeností, zážitků a přátel. Odloučením od rodiny a běžného stereotypu navíc člověk může získat či prohloubit vlastní sebevědomí, že se o sebe dokáže postarat a zvládnout nebo zařídit mnoho věcí. Pro tyto a mnohé další důvody tedy každému doporučuji, aby možnosti vycestovat v rámci studia využil, protože mu to téměř určitě změní život.

Co se Vám vybaví, když se řekne TF?

Příjemné a přátelské prostředí, kvalitní vzdělání, ochotní a milí vyučující, báječní přátelé a spolužáci.

Co Vás nejvíce ve škole baví?

Trávit čas s lidmi, kteří jsou mi blízcí. Dále také získávat další vědomosti, prohlubovat dosavadní poznání nebo diskutovat s vyučujícími a spolužáky o zajímavých otázkách a problémech.

Jaký byl Váš první měsíc na fakultě?

Plný nadšení a zmatku spojeného s rozkoukáváním a postupným objevováním toho, jak vše funguje. Kvůli pozdnímu návratu z USA jsem byl nucen jít k příjímacím pohovorům až ve druhém kole, tedy v září.  Pamatuji si, že při příjímacím pohovoru pro obor Filosofie a religionistika jsem nedokázal ani říci, jak se nazývá židovská modlitebna. Ihned po tomto pohovoru jsem spíše ze zoufalství šel do knihkupectví koupit si svou první učebnici filosofie, ze které čerpán dodnes, mimo jiné i při psaní bakalářské práce. Ačkoli jsem si nakonec vybral ke studiu obor Filosofie a religionistika, přihlášku jsem si podal také na obor Teologie. V této souvislosti si pamatuji, že při příjímacím pohovoru jsem na otázku, jakou knihu jsem četl, odpověděl, že začínám číst Bibli. Výraz komise při této odpovědi mi zůstane ještě dlouho v paměti. Na počáteční vlastní naivitu ale vzpomínám moc rád, člověk má poté alespoň příběhy, kterým se může společně s přáteli v budoucnu zasmát.

Čím Vás studium na TF obohacuje?

Díky studiu na TF jsem se naučil lépe vnímat dění kolem sebe a reflektovat nejrůznější témata hlouběji a rozumněji. Velmi si vážím možnosti zahraničních výjezdů, které poskytují především možnost vlastní seberealizace.

Jaké máte plány do budoucna?

Plánů a cílů do budoucna mám mnoho. V nejbližší budoucnosti chci především úspěšně dokončit bakalářské studium na TF. Poté bych rád pokračoval na navazujícím magistru, pravděpodobně v oblasti filosofie. Mám v plánu se také hlouběji věnovat psychologii, která mě velmi zajímá a baví. Filosofií a psychologií se pak chci zabývat zejména s ohledem na sport. Ve středně vzdálené budoucnosti bych v rámci studia či práce rád strávil co nejvíce času v zahraničí. Láká mě být součástí některé z nejprestižnějších univerzit světa, nejlépe Harvardu, Oxfordu či Cambridge. V oblasti sportu pak chci v nejbližších letech nakouknout do zákulisí slavné NHL. Především chci dělat to, co mě baví a naplňuje. Tím budu mít největší šanci vydělávat takovou finanční sumu, abych dokázal zabezpečit své nejbližší a zároveň pomáhat těm, kteří to potřebují. Mým nejdůležitějším plánem, cílem a zároveň snem do budoucna je pak mít zdravou a šťastnou rodinu.

MENU