Badatelské zaměření TF

Teologická fakulta JU se ve své výzkumné činnosti zaměřuje na studium církevních dějin a dějin teologie, diakonickou teologii, post-středověkou scholastiku, filosofii pro děti a na ekumenickou teologii.

Dějiny 18. a 19. století jsou zkoumány v kontextu dobových filosofických a teologických proudů, církevně-politického systému josefinismu a vlivů osvícenství. Jedná se o tématiku významnou pro národní kontext s přesahem do německé jazykové oblasti, zejména do bývalé habsburské monarchie. V oblasti dějin 20. století je tematizována především problematika totalit, resp. života církví a náboženských společností za času nacismu a komunismu. Tato problematika se úzce dotýká velmi aktuálních témat politického extremismu a porušování základních lidských práv a svobod.

V oblasti diakonické teologie byly realizovány následující projekty: Duchovní služba u Police ČR, Konfrontace se zlem při policejní práci, Rizika vlivu křesťanské víry na poskytování sociální pomoci, Sociální práce jako zdroj insprace pro církev a teologii, Diakonie jako součást pastorace ve farnosti, Spiritualita lidí s duševním onemocněním, 10. výročí vyhlášení encykliky Deus caritas est, 50. výročí vyhlášení konstituce Gaudium et spes.

„Post-středověká scholastika“ se zaměřuje na široce koncipovanou  scholastickou filosofii a teologii, která má svůj počátek v renesanční scholastice (obvykle se datuje od konce 15. století) a pokračuje přes raně novověkou univerzitní filosofii a teologii 17. a 18. století, „filosofii barokní“, a tzv. „třetí scholastiku“ 19. a 20. století až po současnost, v níž scholastická filosofie prožívá renesanci především v oblasti analytické a personalistické filosofie (tzv. „analytický tomismus“ a „personalistický tomismus“).

Centrum filosofie pro děti rozvíjí pedagogický přístup na základě aktivit Matthew Lipmana (1923–2010), profesora logiky a estetiky na Kolumbijské univerzitě, později zakladatele IAPC (Institute for the Advancement of Philosophy for Children), a jeho kolegů. Kdysi jedna z alternativ, dnes respektovaný směr „hlavního proudu“ vzdělávacích koncepcí. Díky obecné platnosti principů, na kterých stojí, je tento program využíván v řadě rozmanitých oblastí: nejen ve školách, ale také ve sféře volného času, na školeních manažerů, v sociální práci aj.

Ekumenické bádání se zabývá přednáškami, vedením studentských prací, pěstováním ekumenických vztahů v rámci fakulty. Odpovídá na výzvu kardinála Kaspera akcentovat v současnosti duchovní ekumenismus a rozvíjí tezi Edmunda Schlinka o trojím rozměru ekumenické ortodoxie (dogmatika, liturgie, zbožnost) a myšlenku Reinharda Thöle o nutnosti třetího pilíře ekumenismu (nejen Víra a řád a Praktické křesťanství, ale i Bohoslužba a spiritualita).

MENU