Odborné studie

Odborné studie 2020

simek-clanek2020.jpg

ŠIMEK, Vojtěch. Bůh jako poslední garant pravdivosti? K postulátům Boží existence podle Hanse Jonase a Roberta Spaemanna. In Studia Aloisiana, roč. 11, č. 4/2020, s. 5- 16. ISSN 1338-0508

Článek reaguje na tvrzení, že profesionální filosofové v kontinentální Evropě se existencí ani povahou Boha už nezabývají. Autor na příkladu dvou filosofických postulátů Boží existence ukazuje, že tato generalizace není pravdivá (nebo jde o nadsázku). Jedná se o postuláty Hanse Jonase (1903-1993) a Roberta Spaemanna (1927-2018), které zajímavým a reprezentativním způsobem dávají nahlédnout, v jakém stavu byl kontinentální teismus na konci 20. a na počátku 21. století. Specifikum postulátů spočívá v návrhu epistemologického řešení problému pravdivosti výroků a faktů, u Spaemanna najdeme i návrh řešení ontologického. Autor oba postuláty rekonstruuje do podoby srozumitelných argumentů, analyzuje, srovnává a komentuje ve světle vybraných sekundárních zdrojů. 

ŠIMEK, Vojtěch. Lidská důstojnost a instrumentalizace člověka nejen s ohledem na dárcovství gamet v ČR: Pokus o filosofický komentář. In Studia theologica, roč. 22, č. 4/2020, s. 159 - 181. ISSN 1212 - 8570

 Autor se propedeutickým způsobem zaměřuje na téma lidské důstojnosti a instrumentalizace člověka. Z obecného hlediska a v diskusi s vybranými zahraničními filosofy a filosofkami hledá základní odpovědi na otázky: Jak rozumět pojmu „lidská důstojnost“? Co je lidská důstojnost? Jak poznáváme lidskou důstojnost? Problém instrumentalizace člověka vyniká na základě hlubšího pochopení lidské důstojnosti a naopak. Autor komentuje, doplňuje a precizuje vybraný diskurs o instrumentalizaci člověka a získané poznatky aplikuje na otázku možné (sebe)instrumentalizace dárců gamet v ČR. Tato otázka není v ČR zatím dostatečně reflektována, což je v kontrastu s rozvojem asistované reprodukce v posledních letech.


Odborné studie 2019

Šimek studie 2019

ŠIMEK, Vojtěch. Jsou všichni lidé osoby, a jestliže ano, proč? Náčrt SKIP-argumentů a argumentace Roberta Spaemanna. In Studia theologica, roč. 21, č. 1/2019, s. 131 - 145. ISSN 1212 - 8570

Otázka, zda jsou všichni lidé (tj. příslušníci druhu homo sapiens) osobami, se vrací vždy, když jsou v praxi někteří lidé ze společenství osob vylučováni a když se zároveň tvrdí, že lidskou důstojnost a základní lidská práva mají lidé jen natolik, nakolik jsou osobami. Tato otázka je stále aktuální i dnes, kupříkladu pro morální hodnocení některých postupů asistované reprodukce a embryo-destruktivního výzkumu. Teze, že všichni lidé jsou osoby, bývá v současnosti bráněna a diferencovaně zdůvodňována s pomocí SKIP-argumentů. Článek načrtává SKIP-argumenty v propedeutické podobě a paralelně k nim argumentaci Roberta Spaemana, jenž tezi brání zajímavým způsobem ve své knize Osoby: Pokusy o zdůvodnění rozdílu mezi ,něčím‘ a ,někým‘. Nakonec se čtenář seznámí také s meta-argumentem tutiorismu, jímž obhájci teze SKIP-argumenty zpravidla završují.

Odborné studie 2018

VOKOUN, Jaroslav. Luthers mystisch-sakramentale Bibellektüre - Ebeling revidiert. In: Ut omnes unum : Festschrift anlässlich des 100jährigen Bestehens der Hochkirchlichen Vereinigung Augsburgischen Bekenntnisses e. V. Norderstedt : BoD - Books on Demand, 2018, s. 106-127. ISBN 978-3-7528-2845-0

 

ZBUDILOVÁ, Helena. Techniky (nejen) tvůrčího psaní jako možná forma reflexe. Gymnasion, roč. 12, č. 1, s. 102-105. ISSN 1214-603X

 

Článek se zabývá aplikací různých metod práce s příběhem, včetně technik tvůrčího psaní, jejichž prostřednictvím můžeme vést žáky k aktivnímu a kreativnímu řešení při hledání významu a smyslu textu v duchu tzv. tvořivé recepce a to nejen ve školním prostředí, ale zároveň při činnostech ve volném čase.

ZBUDILOVÁ, Helena. Učitel-profesionál jako písař Bartleby? Raděj ne! Syndrom vyhoření v učitelské profesi. Caritas et Veritas, roč. 7, č. 2, s. 141-157. ISSN 1805-0948

 

Studie se zamýšlí nad učitelskou profesí v 21. století jako konvergencí několika podob učitelství (zaměstnání, povolání, poslání a profese) a učitelem jako dělníkem, řemeslníkem či umělcem a reflektujícím profesionálem, výzkumníkem a expertem zároveň. Dále se soustřeďuje na multifaktoriální fenomén syndromu vyhoření jako významné psychosomatické poruchy učitelů.


Odborné studie 2017

ZBUDILOVÁ, Helena. Socio-cultural Animation in Spain and Latin America – a Historical Overview. Pedagogická orientace, vol. 27 / 4  (2017), s. 540 – 557. ISSN 1211-4669 (print), 1805-9511 (online)

 

Studie se zabývá fenoménem sociálně-kulturní animace ve Španělsku, která se v této části románského světa začala rozvíjet v pedagogickém a sociální kontextu v 60. letech 20. století. Většina španělských odborníků hovoří o animaci ve smyslu druhu komunitní činnosti (un tipo de acción comunitaria), jejímž hlavním cílem je vyvolat v jednotlivcích i skupinách aktivní participační postoj k procesu vlastního osobnostního a sociálního rozvoje. Text zachycuje nejvýznamnější vývojové momenty rozvoje sociálně-kulturní animace ve Španělsku od prvopočátků do doby současné s ohledem na její ukotvení v dobovém a společenském kontextu. Zaměřuje se na tři modality animace ve Španělsku a aktuální španělskou situaci animačního modelu. Dále se zabývá otázkou profesionalizace animace a animátora, analyzuje aktuálně existující vzdělávací a profesionální profily. Součástí textu je stručné přiblížení sociálně-kulturní animace v latinskoamerickém světě, resp. ve vybraných  zemích hispánského světa (např. v Argentině, Ekvádoru a Mexiku) a určení základních shodných či rozdílných rysů se sociálně-kulturní animací španělskou.

ZBUDILOVÁ, Helena. Využití literárního textu o Donu Quijotovi de la Mancha ve výuce španělštiny. Cizí jazyky, 2017,  roč. 60, č. 1. Brno: Tribun EU, s. 4-10. ISSN 1210-0811

 

Studie přináší úvahy o možnostech praktického využití literárního textu věnovaného Donu Quijotovi de la Mancha ve výuce španělštiny jako cizího jazyka v naší zemi. Nabízí korpus doporučení jak aktualizovat výuku zařazením ukázek z originálního textu, jak používat adaptace, elektronické projekty; doporučuje primární a sekundární literaturu českého a španělského původu, bilingvní publikace, komiksy atd.

ZBUDILOVÁ, Helena. Literární text jako součást výuky cizího jazyka. Lingua Viva, 2017, roč. XII, č. 24. České Budějovice: katedry cizích jazyků JU v Č. Budějovicích, s. 43-54. ISSN 1801-1489 (print), 2336-8136 (online)

 

Studie se zabývá problematikou začleňování cizojazyčné literatury do výuky cizích jazyků na našich školách. Teoreticky vymezuje cizojazyčnou literaturu v rámci kurikulárních dokumentů, odkazuje na názory vybraných českých a zahraničních odborníků v oblasti cílů a specifik užívání cizojazyčných literárních textů v hodinách cizího jazyka. Dále obsahuje analýzu tří sad učebnic španělštiny pro SŠ a některá metodicko-didaktická doporučení, včetně konkretizace užitečných zahraničních materiálů a zdrojů, které mohou vyučující používat.

Šídlová, Jana: Empirický výzkum jako možnost zkoumání obsahů teologických fenoménů. In: Obsah - Forma : sborník příspěvků z mezinárodní konference studentů doktorských programů = Content - Form : the proceedings of the international conference for doctoral students. Editoři: Magdaléna Nová, Marie Opatrná, Praha : Katolická teologická fakulta, Univerzita Karlova, 2017, s. 353-359. ISBN 978-80-87922-10-1
Iňová, Veronika: Metoda fenomenologické estetiky v konfrontaci s transcendentálním obsahem krásy v současném umění. In: Obsah - Forma : sborník příspěvků z mezinárodní konference studentů doktorských programů = Content - Form : the proceedings of the international conference for doctoral students. Editoři: Magdaléna Nová, Marie Opatrná, Praha : Katolická teologická fakulta, Univerzita Karlova, 2017, s. 338-346. ISBN 978-80-87922-10-1
Klapetek, M.: Contemporary Islamic Funeral Culture in Germany and Austria. In: Studia religiologica, 2017, roč. 50, č. 3, s. 203-220. ISSN 0137-2432

Abstrakt: The paper is devoted to the Islamic funeral culture in Germany and Austria. Firstly, the text focuses on the specific aspects of the legislation of several federal states which influences the important elements of the Muslim funeral ritual (bathing of a death body, funeral prayer, grave orientation toward Mecca, mandatory burial in a coffin, graveyard fields only for Muslims etc.). The second part of the paper focuses on the establishment of the Islamic graveyard fields at municipal cemeteries and the ownership of the cemeteries. The last part is devoted to the typology of the tombs of Islamic graveyard fields at municipal cemeteries. The current academic production on this topic is also critically analyzed. There are mentioned several themes which are based on an analysis of data collected during my research in Berlin, Cologne, Frankfurt, Leipzig, Aachen and Vienna.
Karolina DIALLO. 2017. Žák s obsedantně-kompulzivní poruchou. In Lifelong learning - celoživotní vzdělávání, roč. 7, č. 2, s. 7-25. ISSN 1804-526X
Daniel HEIDER, The Internal Sense(s) in Early Jesuit Scholasticism. In Filosofický časopis, Special issue 2017/2, s. 133-148, ISSN 0015-1831
Lukáš NOVÁK, More Aristotelian than Aristotle. Duns Scotus on Congnizing Singulars. In Filosofický časopis, Special issue 2017/2, s. 79-100. ISSN 0015-1831
klapetek 2017.jpg

 Martin KLAPETEK, Wzrost znaczenia Islamu w Europie jako część procesu oddzielania się religii od kultury. *Theologos - teologické revue*, roč. XIX., č. 1. Prešov, 2017, s. 229-236, ISSN 1335-5570

 

Abstrakt: Při výzkumu současného islámu v Evropě je důležité věnovat pozornost tradičním komunitám střední a jižní Evropy a to především procesům mezigeneračního předávání kulturních prvků. Vedle komunit imigrantů s kulturním zázemím v původní vlasti je podstatný také univerzalistický salafismus. Ve výzkumu je potřeba pracovat s definicemi obecné funkce náboženství v postsekulární Evropě. Salafismus je možné interpretovat jako oslabení kulturních kořenů nastupujících generací muslimů žijících v Evropě. Zároveň je možné salafismus chápat jako narušení tradičního evropského pohledu na sekularitu a roli náboženství ve veřejném životě.

Daniel D. NOVOTNÝ, Sebastian Izquierdo on Universals: A Way Beyond Realism and Nominalism?. In American Catholic Philosophical Quarterly, Volume 91, Issue 2, Spring 2017, s. 227-249, ISSN 1051-3558

The paper deals with the theory of universals of Sebastian Izquierdo (1601–1681), a Spanish Jesuit author working in Rome, as he formulated and defended it in Disputation 17 of his major philosophical work The Lighthouse of Sciences (Pharus scientiarum), published in Lyon in 1659. Izquierdo’s discussion centers around three questions: What is universality? Is there some intellect-independent universality? What is the nature of the intellect-dependent universality? Izquierdo’s approach may be seen as a search for the third way between the (moderate) realism of the Thomists and the Scotists and the (conceptualist) nominalism of some Jesuits such as Pedro Hurtado de Mendoza (1578–1641).

Vojtěch ŠIMEK, K problematice morální odpovědnosti vůči budoucím generacím v sociálním učení církve: Pokus o filosofický přístup. In Studia theologica, roč. 19, č. 1/2017, s. 143-165, ISSN 1212-8570

Autor vychází z toho, že má smysl přistupovat k sociálnímu učení církve i filosoficky a zkoumá, zda a jak je ve vybraných pasážích sociálního učení církve pojem odpovědnosti (vůči budoucím generacím) prezentován jako relační a minimálně trojmístný (1. kap.). Zabývá se otázkou diferenciace pojmu budoucí generace a problémem práv budoucích osob (2. kap.) a nakonec reflektuje dvě hlavní teze mezigenerační spravedlnosti z encykliky Laudato si´, přičemž zkoumá význam poslední instance odpovědnosti a sankce s pomocí myšlenkového experimentu, k němuž dává encyklika podnět (3. kap.). Autor dochází k tomu, že v sociálním učení církve je odpovědnost (vůči budoucím generacím) zpravidla implicitně prezentována jako minimálně trojmístná relace, avšak ne vždy a srozumitelně. Navrhuje základní diferenciaci pojmu budoucí generace a obhajuje tezi, že můžeme být v současnosti vázáni právy budoucích osob, třebaže ještě neexistují. Myšlenkový experiment vede podle autora k teologickým náhledům na význam poslední instance a osobní nesmrtelnosti už na základě přijetí filosoficky plausibilního předpokladu možnosti sankcí.


Odborné studie 2016

Rudolf SVOBODA, Sociální a charitativní  aktivity českobudějovických biskupů v letech 1785–1883 (Social and Charity Activities of the Bishops of České Budějovice in 1785-1883). In Studia theologica, roč. 18, 1/2016, s. 97-114

Helena ZBUDILOVÁ, Los topoi de espacio en el mundo narrativo de José María Merino. In Studia Romanistica, vol. 16, n. 2. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2016, s. 103-116, ISSN 1803-6406.

Studie se zabývá prostorem jako jedním z ústředních problémů současné literární teorie a poetiky. Zkoumá tuto základní kategorii v rámci tvorby španělského spisovatele J. M. Merina. Zaměřuje se na fantastickou krátkou prózu z let 1982-2016, v níž analyzuje toposy domu, muzea, cesty, labyrintu, ráje a exotiky.

ZBUDILOVÁ, Helena. Pedagogická praxe jako důležitá součást profesní přípravy učitelů – podněty pro oborovou didaktiku společenských věd. Civilia – Odborná revue pro didaktiku společenských věd, roč. 7, č. 2. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, s. 4 - 12. ISSN 1805-3963

 

Cílem příspěvku je zamyšlení nad současným stavem pedagogických praxí, které absolvují studenti v rámci své profesní učitelské přípravy na budoucí povolání. V textu jsou vedle stručnějšího teoretického vstupu zařazeny postřehy z analýzy souvislé pedagogické praxe studentů Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro SŠ a 2. stupeň ZŠ PF JU v Českých Budějovicích (jedná se o 160 hodnocení z praxe za období čtyř akademických let 2012-2016).

Helena ZBUDILOVÁ, Španělská národní cena za kulturu pro J. M. Merina, „španělského Borgese“. In Cizí jazyky, roč. 59, č. 1. Brno: Tribun EU, 2016, s. 42-47, ISSN 1210-0811.

Studie vychází z významné kulturní události, udělení Národní ceny za přínos pro španělskou kulturu za rok 2013, kterou španělský královský pár ocenil na tři desítky osobností kulturního života. Mezi oceněnými figuruje také spisovatel a akademik J. M. Merino, jenž je jedním z nejvýraznějších současných španělských prozaiků. Text přináší nejen charakteristiku Merinovy prózy, výčet děl posledních let, přehled udělených cen, ale i částečný český překlad povídky Extravíos nocturnos.