Islamologie na V. mezinárodním religionistickém kongresu v Toruni

Ve dnech 14. - 16. září 2017 se v Toruni konal V. mezinárodní kongres “Náboženství v dialogu kultur”. Setkání pořádala Polská společnost pro studium náboženství, Univerzita Mikuláše Koperníka a nadace Societas et Ius. Do historického města přijely dvě stovky religionistů, teologů, psychologů, filosofů, orientalistů a sociologů z Polska, Německa, Slovenska, Česka, Španělska, Itálie, Nigérie, Konga, Thajska nebo Íránu. Kongres probíhal na okraji rozsáhlého univerzitního kampusu v budově Teologické fakulty UMK a v moderním diecézním Centru dialogu. Setkání bylo rozděleno na dvě základní části. První byly plenární přednášky a panelové diskuze, které byly věnovány především problematice reformace a dialogu. S ohledem na námi sledovanou islamologickou problematiku bych zmínit závěrečný diskuzní panel Náboženství v současné kultuře, kterého se zúčastnila vedoucí Katedry evropského islámu Fakulty orientalistiky Varšavské univerzity dr hab. Agata S. Nalborczyk.

Během kongresu proběhlo navíc ještě 24 sekcí (!) a jedna z nich byla věnována muslimům v Evropě a Americe. Existence rozvíjejících se muslimských menšin na Západě totiž představuje pro islámské myšlení velkou výzvu. Do sekce se proto přihlásily příspěvky, které se věnovaly především vývoji a změnám moderního západního islámského myšlení. Jako první hovořila již zmiňovaná dr hab. Agata Nalborczyk na téma “Islám a reforma/reformace. Role západních ideologií a muslimských myslitelů v Evropě a Americe”. Následně vystoupila její katedrová kolegyně dr. Marta Widy-Behiesse s příspěvkem “Menšinový fikh jako součástí rozvoje evropské muslimské menšiny?”. Dále promluvil dr. Martin Klapetek na své již tradiční téma “Pohřby v Evropě jako příklad integrace: muslimové v Německu a Rakousku”. Následovala Mgr. Sylwia Wachulak (Univerzita Adama Mickiewicze v Poznani), která v referátu “Mosty dialogu - polští konvertité na islám” představila výsledky svého výzkumu. Závěr sekce byl věnován dynamické diskuzi nejen nad jednotlivými příspěvky, ale také k dalším konferenčním impulzům v návaznosti na problematiku islámu. Do diskuze se zapojili také další odborníci, které zmíním v následujícím odstavci.

V rámci skupiny Historie a teorie náboženství zazněl příspěvek významného polského specialisty prof. dr hab. Marka Dziekana (Univerzita v Lodži) “Wahhábitská propaganda v Maroku za vlády sultána Sulajmana (1792-1822) ve světle dobových pramenů”. V sekci Výzkumy náboženského jazyka pak vystoupily dr Magdalena Lewicka (Univerzita Mikuláše Koperníka v Toruni) s referátem “Dualar planetny ze sbírek Historicého muzea v Białymstoku” a dr. Beata Abdallah Krzepkowska (Slezská univerzita) s tématem “Jazyková konceptualizace matky v Koránu”.

Vybrané konferenční příspěvky, které projdou recenzním řízením, budou publikovány v podobě odborných studií ve speciálních číslech časopisu Przegląd Religioznawczy (databáze Erih +). Pořádající univerzita také počítá se speciální recenzovanou kolektivní monografií.

Martin Klapetek (Kfi Tf JU)

 

Fotografie:

Univerzita Mikuláše Koperníka v Toruni

Pomník Mikuláše Koperníka v centru města

Stará radnice a jezuitský kostel v centru města         

Kostel sv. Jakuba       

Pohled na Vislu (most si zahrál ve filmu Čtyři tankisté a pes)          

Brána s opevnění města směrem k řece

MENU