Projekty

Číslo projektu: 19-17708S

Autonomie a alterita. Kant v dialogu (doc. Jakub Sirovátka, Dr. phil.)

Projekt je ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Pardubice

Výzkumným polem projektu je napětí mezi autonomií a nedisponovatelným vztahem k jinakosti v návaznosti na etiku. I. Kanta. Tato představuje východisko, vůči němuž je poměřováno uvedené napětí u vybraných myslitelů evropské filosofické tradice, kteří se k myšlence autonomie pozitivně či negativně vztahují a pro které hraje tato myšlenka zásadní roli. Autoři projektu jsou vedeni otázkou, zda je nutné rezignovat na myšlenku autonomie za účelem přiznání náležitého nároku druhému, či zda je naopak potřeba tuto myšlenku prohloubit a očistit od interpretačních nánosů. Za tímto účelem je podrobena pečlivé diskusi geneze motivu autonomie ve vztahu k předkantovským autorům raného moderního myšlení a u samotného Kanta; dále je zkoumáno napětí autonomie a jinakosti u vybraných myslitelů, a to právě v dialogu s kantovským vypracováním. Těmito mysliteli jsou F. Nietzsche, M. Heidegger, M. M.-Ponty, J.-P. Sartre, E. Levinas.

 

Projekt: OP VVV MŠMT CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_070/0010479

Lidská důstojnost mezi antropologií a metafyzikou. Pedro de Ledesma

(1544-1616) a jeho současníci (Emanuele Lacca Ph.D.)


Projekt financovaný z OP MŠMT v oblasti Maria Skłodowska-Curie IF Actions a vedený Dr. Emanuelem Laccaem se zaměřuje na analýzu antropologického a metafyzického díla španělského Dominikána Pedra de Ledesmy (1544-1616), který,  jak se zdá, pochopil hodnotu lidské důstojnosti zcela inovativním a přesvědčivým způsobem. Jeho teorie demonstruje její význam pro pochopení člověka jak z antropologické, tak z metafyzické stránky, a to pro jeho charakteristickou společenskost a individuálnost. V tomto rámci bude projekt odpovídat na čtyři hlavní otázky: jak je možné správně definovat "co je člověk" z metafyzického a antropologického hlediska? Jaké vlastnosti definují člověka jako lidskou bytost? Které argumenty se užívají k definování člověka jako lidské bytosti a jako "společenského tvora"? Proč jsou metafyzické otázky tak důležité při řešení antropologických otázek lidské důstojnosti? Plánovaný výzkum řeší zásadní filozofický problém a má přesah do různých období historie myšlení a mnoha myšlenkových tradic.

 

Etika provozu autonomních vozidel (TL01000467) (Daniel D. Novotný, Ph.D.)

 

Autonomní vozidla (AV) slibují mnohé benefity, jako např. zefektivnění dopravy, snížení emisí, zvýšení bezpečnosti, atd. ovšem zároveň s sebou přinesou i nejrůznější výzvy. Jednou z nich je vznik eticky konfliktních situací, ke kterým dojde v reálném provozu, kdy v závislosti na volbě/designu řídícího algorimu AV budou někteří účastníci provozu zraněni či usmrcení a jiní ušetřeni. V našem projektu se zabýváme mj. výzkumem morálních intuic potenciálních uživatelů AV, jež umožní výrobcům AV a politickým představitelům přistupovat k vývoji a regulaci řídících softwarů AV informovaně a s etickou citlivostí. TF na tomto grantu spolupracuje s Ústavem státu a práva AV ČR a s dalšími institucemi a firmami. Jedná se o široký interdisciplinárně pojatý projekt, který pokrývá všechny oblasti výzkumu od teoretických, právně-etických, přes experimentální až k aplikovaným. Projekt je v evropských podmínkách unikátní svým spojením eticko-teoretického a experimentálního výzkumu s průmyslovou aplikací.

 

Projekt č. TL02000147

Spirituální rozměr člověka v kontextu pomáhajících profesí


Hlavní řešitel je Doc. Machula Tomáš

V současné době se naléhavě objevuje potřeba reagovat na spirituální potřeby vážně nemocných nebo umírajících osob v paliativní péči, která v současné době zaznamenává prudký rozvoj (viz zřízení paliativních oddělení v řadě nemocnic). Dosvědčují to také zkušenosti pracovníků hospicové péče, se kterými Teologická fakulta JU dlouhodobě spolupracuje. Pracovníci zdravotně-sociálních zařízení obvykle dobře zvládají potřeby biologické, psychologické a sociální. Spirituální rovina člověka zůstává často stranou zájmu pečujících, i když potřeby z ní plynoucí jsou velmi naléhavé. Dostupná literatura nenabízí dostačující filosofický a teologický základ pro vymezení spirituální dimenze lidské osoby (existuje pouze zahraniční literatura - viz příloha). Definice spirituality jsou často vágní nebo se pohybují spíše v rovině psychologické. Hlubší filosofická a teologická reflexe spirituality člověka je potřebná pro lepší pochopení duchovních potřeb nemocných. Poznatky získané řešením projektu budou prostřednictvím workshopů, konference, odborných článků, audiovizuálních materiálů a příručky zprostředkovány pečujícím ze zdravotních a sociálních zařízení i z prostředí rodiny. Díky zvýšení kompetencí těchto pečujících se zvýší kvalita života pacientů. Protože jsou duchovní potřeby obecně lidským rysem, týká se téma nejen pacientů, ale také spirituálního rozměru pečujících osob. Zvýšení kompetence pečujících bude mít proto vliv na zlepšení kvality života nejen u pacientů, ale i u samotných pečujících, např. formou zvýšení motivace nebo jako prevence syndromu vyhoření.

Cílem projektu je zvýšení kvality života jednak nemocných v paliativní péči a jednak pečujících. Lidé v terminální fázi onemocnění hledají smysl své dosavadní existence a kladou otázky, které svědčí o transcendentálním přesahu jejich života. Pečující personál často nedokáže reagovat na tyto potřeby, a tak je nechávají bez odezvy nebo jejich řešení přesouvá na jiné (např. duchovní). Dosavadní poznatky v této oblasti (zatím omezené) ukazují, že saturace duchovních potřeb pacienta vede ke zvýšení kvality života - pacient přijme svou nemoc, umírá smířený se svým životem, dokáže odpustit. Projekt si klade za cíl udělat z těchto výjimečných situací běžnou praxi, aby ke skutečnému zvýšení kvality života docházelo u většiny terminálně nemocných pacientů. Projekt bude završen na konci roku 2021.

 

MENU