Welcome to Chichester!

Welcome to Chichester!

Po dalším „erasmáckém“ pobytu si opět uvědomuji benefity programu Erasmus+: nejen „ponor“ do jiné (třebaže nám blízké) kultury a jazyka, ale hlavně osobní zkušenost, kterou nelze ničím nahradit.

O programu Gift of Years a celoanglické organizaci Anna Chaplaincy  (podle biblické seniorky Anny) jsem se dozvěděla v kuloárech konference věnované spirituální péči. Odtud byl už jen krok k akci – kontaktování jedné z lokálních buněk s prosbou o možnost pětidenní stáže. Mým cílem bylo porozumět organizačnímu zajištění a způsobu práce kaplanů, mluvit s kaplany o jejich pozitivních zkušenostech i problémech, navštívit některý z domovů pro seniory a doprovázet kaplany při denní práci. Koordinátora Chichester Anna Chaplaincy Davida zájem „ze zahraničí“ upřímně potěšil a sám navrhl další možnosti, jak pobyt využít co nejlépe.

Tradice Anna Chaplaincy jako odnože Charity je poměrně mladá; první buňky byly zakládány před osmi lety. Profesionální kaplani (Anna Chaplains) ale zejména školení dobrovolníci (Anna Friends) svou službou naplňují myšlenku programu Gift of Years zaměřeného na podporu duchovního rozvoje seniorů v UK (https://www.brf.org.uk/thegiftofyears).  Úkolem kaplanů je kromě vlastní kaplanské práce zejména koordinace a formace dobrovolníků. Na naše poměry neuvěřitelné množství dobrovolníků tvoří většinou křesťané důchodového věku, pocházející z různých církví. Podstata Anna Chaplaincy je striktně nadkonfesní a primárně neevangelizační. Překvapilo mě, že neexistuje jednotný požadavek na vzdělání; podmínkou je pouze absolvování kurzu zaměřeného na problematiku zneužívání (nejen sexuálního) v sociální oblasti a dva roky praxe v pastorační oblasti.  Žádoucím vzděláním jsou kurzy zaměřené na komunikaci s lidmi s demencí a na schopnost aktivního naslouchání, jinak každá buňka vychází z lokálních možností a potřeb jak pastorujících, tak seniorů. Jiná situace je v třicetitisícovém, středostavovském konzervativním Chichestru, jiná v dělnických oblastech.  Lokální rozdíly se projevuji v mnoha směrech. Kaplani v Chichestru navštěvují zejména obyvatele rezidenčních zařízení, přestože vnímají potřebnost a osamělost seniorů žijících ve vlastních bytech. Návštěvy osaměle žijících seniorů se ale příliš nedaří realizovat; jedním z důvodu je dle Davida skutečnost, že senioři v Chichestru jsou na ekonomicky silnější, ale také nedůvěřivější a opatrní, citliví na svůj sociální status. Jiná situace je v sousedním uvolněnějším Brightonu, kde služba kaplanů spočívá zejména v domácích návštěvách.

Díky Davidovi a jeho kolegyni LouLou mi pobyt v Chichestru přinesl mnohem víc, než jen pracovní zkušenosti. Nezapomenu na seniorské zpívání „Singing for fun“,organizované vesnickou církví (mimochodem úžasný příklad společné akce pro seniory s demencí i zdravé) kde nezněly dechovky, ale hity jako „Bridge over troubled water“, „Love me tender“ nebo „It's a long way to Tipperary“…

Věra Suchomelová