Studentka oboru Filozofie Eliška Havlová na Erasmu+ v Rumunsku na Universitatea de Vest din Timisoara

Váháte, zda máte uskutečnit Erasmus+ studijní pobyt nebo pracovní stáž v zahraničí? Možná právě po přečtení těchto řádků studentky TF JU změníte názor a přihlásíte se do výběrového řízení na rok 2019/2020.

Ráda inspiruji ostatní studenty k vycestování do jiné země. Je to zkušenost jako žádná jiná. Toto je můj druhý Erasmus výjezd. Poprvé jsem strávila jeden rok v Nizozemí, kde mým největším problémem bylo vyžít ze stipendia a menších úspor. Současný pobyt v Rumunsku je finančně mnohem jednodušší, stipendium není o tolik nižší, ale ceny jsou tu výrazně nižší než v Nizozemí a mírně nižší než v Čechách. Největší plus je ubytování na koleji ve dvoulůžkovém pokoji, která stojí 35 eur na měsíc. Jde tedy vycestovat do zahraničí a přežít výhradně ze stipendia.

Pochopila jsem, že je dobré zvolit si místo pobytu vzhledem ke svým studijním plánům. Zde v Temešváru v angličtině vyučují obor Filosofické poradenství, což je tématem mé diplomové práce. Každých čtrnáct dní na univerzitu přijíždějí hostující profesoři a filosofičtí praktikanti. Studenti pak ve škole tráví i celé víkendy na seminářích, kde se učí, jak vést filosofické konzultace.  Největším problémem pro mnoho studentů jiných oborů je nemožnost navštěvovat přednášky, protože jsou vyučované v rumunštině. Je tedy dobré si dopředu zjistit, zda budu mít možnost předměty absolvovat v angličtině, protože nejde jen o pobyt v jiné zemi, ale o studium na jiné univerzitě.

Rumunsko bych doporučila každému, kdo rád cestuje. Každý student má cestování vlakem zadarmo a je tu tedy možnost si objet celou zemi jen za náklady na ubytování. Je tu mnoho, co stojí za vidění. Já jsem zatím navštívila například Drákulův hrad a jedno větší město v Transylvánii, kde na rozdíl od placatého Banátu byl krásný výhled na hory. Všude po městě jsou k nalezení trhy, kde potkáte místní prodávat vlastní domácí produkty všeho druhu.

Pokud vás toto ještě nenalákalo, pak už mi zbývá jen poukázat na uvolněnou náladu. No řekněte, v jaké jiné zemi můžete v obchodu nebo v restauraci říci „čau“ při příchodu a „pa“ při odchodu? Rumuni jsou velmi přátelští, ale plaší. Zaleknou se, když na ně vybafnu s angličtinou, ale rozzáří se, když vykoktám pár rumunských slov. Myslím, že je tu velmi bezpečno. Temešvár je menší město. Bukurešť je na tom prý jinak, ale já zatím soudit nemohu, protože jsem tam ještě nebyla. Největší rozdíl od Čech vnímám v tom, že tu čas ubíhá velmi pomalu. Jsem tu nyní dva měsíce a cítím, jako bych tu byla už léta. Celý jeden měsíc jsem čekala, než mi paní sekretářka vytvořila studentskou kartu. Pochopila jsem, že jsem neměla čekat, ale urgovat ji denně, protože pokud se problém nepřipomíná, jako kdyby neexistoval. Rozhodně tedy doporučuji Rumunsko navštívit každému, kdo si chce odpočinout od každodenního stresu a po každé hodině práce si dát hodinovou přestávku na kafíčko. Protože proč ne: -)