Practicing Philosophy

Ve dnech 27. února až 4. března 2017 se studenti TF JU, Eliška Havlová a Lukáš Mareš, zúčastnili mezinárodního semináře /„Practicing Philosophy“/, který byl pořádán členy Institutu filosofické praxe, Oscarem Brenifierem a Isabelle Millonovou, v Paříži. Velmi nás těší, že za finanční podpory TF JU z fakultního stipendijního fondu měli naši studenti možnost se jako jediní Češi tohoto semimáře účastnit. Níže už o samotných zkušenostech studentů.

Ve dnech od 27. února do 4. března 2017 jsme se zúčastnili mezinárodního zimního semináře „Practicing Philosophy“, který se konal ve městě Argenteuil nacházejícím se v severozápadní části metropolitní oblasti Paříže. Seminář byl pořádán Institutem filosofické praxe (Institut de Pratiques Philosophiques / Institute of philosophical practice), jehož zakladatelem je Oscar Brenifier a hlavním organizátorem Isabelle Millonová. Seminář byl veden v anglickém jazyce a zúčastnilo se ho téměř dvacet lidí z různých koutů světa. Byli jsme jedinými Čechy a zároveň nejmladšími účastníky semináře.

Jelikož jsme do Paříže dorazili již v sobotu 25. února krátce po poledni, měli jsme čas prohlédnout si některé z nejznámějších míst tohoto turisticky velmi atraktivního města. Naší první destinací byla Eiffelova věž. Je to právě tato pařížská dominanta, která je společně se selfie tyčemi a deštníky nejčastěji prodávaným suvenýrem místních nesmírně vytrvalých pouličních prodejců. Ani my jsme neodolali a nedaleko zářivě probleskujícího nočního originálu jsme usmlouvali několik jejích malých replik. Neděli jsme věnovali procházkám v okolí Louvru. Vyzkoušeli jsme projížďku v Obřím kole, prošli jsme se po Champs-Élysées, obdivovali Vítězný oblouk, navštívili jsme několik místních krásných, nutno však dodat nepříliš levných obchodů.

V pondělí krátce po poledni vypuklo to, kvůli čemu jsme se do města lásky, světel a módy primárně vydali. Zázemím semináře byl dům Oscara Brenifiera a Isabelle Millonové, který se nacházel pouhých několik metrů od našeho ubytovacího místa.  To se brzy ukázalo jako výhodné, protože v nabitém programu semináře měla význam každá minuta spánku navíc. Kromě kratšího pondělí a soboty se začínalo snídaní v půl deváté ráno. Dopolední cvičení začínala okolo deváté a končila okolo druhé odpoledne. Po obědě následoval odpolední blok, který obvykle začínal ve čtyři a končil v osm večer. Po večeři od desáté hodiny probíhaly filosofické konzultace, které končily přibližně kolem půlnoci.

Jádrem semináře byly workshopy, které vyžadovaly pozornost a aktivní účast všech přítomných. Jejich společným jmenovatelem byla snaha přimět druhé co nejvíce přemýšlet. Nejvíce workshopů vedl Oscar Brenifier, avšak i ostatní účastníci semináře měli možnost představit svou tvorbu. Někteří této možnosti využili, což dodalo semináři pestrost. Formou nejrůznějších cvičení jsme se například učili rozlišovat mezi instinktivním a formálním myšlením, problematizovali jsme výpovědi své i našich kolegů, odhalovali umění správné argumentace a kriticky hodnotili umělecká díla či psané texty. Důležitou podmínkou pro proniknutí do smyslu semináře bylo odhlédnutí od sebe sama a respektování logiky druhých. Řešení filosofických problémů a otázek neprobíhala na individuální rovině, nýbrž skrze a prostřednictvím dalších účastníků semináře. Vzájemná reflexe byla náročná a někdy i nepříjemná, napomáhala však k přátelskému sbližování nás všech.

Jako nejnáročnější a zároveň nejpřínosnější hodnotíme večerní filosofické konzultace s Oscarem Brenifierem. Jejich smyslem bylo především ukázat, jak má filosofická konzultace v ideálním případě vypadat. Během semináře jich proběhlo celkem pět, přičemž mezi oněch pět šťastlivců jsme patřili i my. Konzultace obvykle začínala otázkou, kterou Oscarovi položil jeho večerní klient. Následoval dialog, v němž se hledala nejen odpověď na položenou otázku, ale zkoumaly se i důvody, proč si klient danou otázku klade a co to o něm vypovídá. Po vzoru Sókratovy metody dialogu jsme byli nuceni přemýšlet o sobě a svém jednání. Konzultace se častokrát dotýkala ryze osobní roviny, což v nás budilo mnohé rozpaky. To vše bylo umocněno skutečností, že konzultace byla, podobně jako všechny další cvičení v semináři, nahrávána na video a přihlíželi jí ostatní účastníci. Ti po jejím skončení poskytovali zpětnou vazbu. Samotná konzultace trvala hodinu, vyrovnání se s jejím obsahem byl a stále je úkol na dobu mnohem delší.

Na semináři jsme získali nové přátele, poznali různé metody filosofické praxe a v neposlední řadě se dozvěděli mnoho o nás samotných. Po skončení semináře jsme si pobyt ve Francii o čtyři dny prodloužili, abychom stihli blíže prozkoumat slavná místa Paříže. Během této doby jsme se podívali na vrchol Eiffelovy věže, navštívili Monu Lisu, prošli se v okolí Sorbonny, projeli jsme se trajektem po Seině, vyšli na kopec Montmartre a odsud obdivovali krásu večerních pařížských světel. Náš francouzský pobyt byl bohatý na zážitky a jsme rádi, že jsme možnosti vycestovat využili. O své zkušenosti se s Vámi rádi podělíme na plánovaném workshopu, který by se měl uskutečnit v dubnu 2017 na půdě Teologické fakulty JU.

 

Lukáš Mareš a Eliška Havlová

MENU