Darovat kostní dřeň znamená darovat naději na život

Jmenuji se Karel Lhotka, je mi 45 let a v květnu jsem ukončil bakalářské kombinované studium pedagogiky volného času. Rád bych mezi mladé kolegy z Teologické fakulty vnesl informace, které se týkají dárcovství kostní dřeně a vycházejí z mé osobní zkušenosti.

 Jsem mnohonásobný dárce krve a dvakrát odebraný dárce kostní dřeně. Do registru jsem vstoupil v 25 letech. Pomáhám Nadaci pro transplantaci kostní dřeně jako spolupracovník. V době darování kostní dřeně jsem pokaždé ležel mezi pacienty na hematoonkologickém oddělení FN v Plzni a moc dobře vím, že dárce bývá poslední nadějí na život.

 Vstupu do registru předchází odběr krve. Na běžné transfúzní stanici jsou potencionálnímu dárci odebrány dva mililitry krve. Základní podmínkou pro registraci je věk do 35 let a dobrý zdravotní stav. V registru je dárce veden do věku 60-ti let a databáze je celosvětově sdílená.

 Existují dva rovnocenné způsoby, kterými lze od dárce odebrat krvetvorné buňky, vhodné k transplantaci a to klasickým odsátím dřeně z vnitřku kostí nebo historicky novějším způsobem – jejich získáním ze žilní krve procesem, kterému se říká separace.

 V obou případech jde o darování tzv. kmenových krvetvorných buněk, které po převedení do krve druhého člověka dokážou zaplavat krevním oběhem do svých obvyklých míst v kostní dřeni, usadit se v ní a postupně se začít množit a vyzrávat v celé spektrum normálních krvinek (červených, bílých i krevních destiček).

Vážení kolegové a všichni příznivci této myšlenky, pokud byste měli potřebu konzultovat své dotazy spojené s tématem dárcovství kostní dřeně, neváhejte mne kontaktovat na sociálních sítích (FB, Google+)

 Budu se na vás těšit na podzimní přednášce o dárcovství krvetvorných buněk, kterou připravuji a její termín ještě upřesním.

MENU